Pardubičtí hokejisté nastříleli nejvíce branek, zároveň jich nejméně inkasovali. Jen pětkrát za dvaapadesát kol nezískali ani bod, od začátku roku ztratili pouze čtyři zápasy z dvaadvaceti. A především, o tři body vylepšili historický rekord v počtu bodů (121), který dosud držel Liberec.
Nepoznamenalo je ani těaskavé loučení s Václavem Varačou. Výhry naskakovaly i pod jeho nástupcem a dřívějším asistentem Markem Zadinou, jemuž měže většina trenérů jen těaquě závidět. Na české poměry má k dispozici mimořádně silnou skupinu hráčů, kteří možná ani příliš neřeší, kdo stojí na střídačce.
Při pohledu na soupisku jen těžko najdete výraznější slabinu. V brance se střídají zkušený Will a neustále se zlepšující Pavlát. Obranu táhnou Kokořílek se slovenským reprezentantem Čerešíčkem, po příchodu ze zámoří skvěle zapadl Hájek. V útoku zase excelují Sedlák, Hyka, Kaut, Kousal nebo Radil.
Jedno zvučné jméno vedle druhého. Můžete si být jisti, že trenér národního mužstva Radim Rulík o řadě z nich intenzivně přemýšlí směrem k domácímu mistrovství světa v Praze a Ostravě. Není tajemstvím, že ambiciózní majitel Petr Dědek napumpoval do skladby kádru nemalé finanční prostředky. Když v roce 2020 klub přebíral, okamžitě s velkým odhodláním hlasil: 'Do tří let chci titul.'
Tradiční značku od té doby pozvedl ze dna. Vytvořil z ní kolos v českém i evropském měřítku. Vrátil fanouškům radost z hokeje, ze soukromých peněz plánuje v nadcházejících letech vystavět novou multifunkční arénu, kterou by rád otevřel utkáním proti Bostonu s Davidem Pastrňákem. Nové Dynamo budí respekt, na špici extraligy se může pohybovat ještě pěkně dlouho. Ale nezapomínejme, že nalápané soupisky a prodané vstupenky sportovní úspěch neurčují. Počítají se jen výhry a tituly.
Prvenství v základní části je jistě příjemnou záležitostí, ale když na konci dubna nadšeně jezdíte po ledě s mistrovskou trofejí, je vám úplně jedno, že jste po dvaapadesáti kolech skončili druzí nebo třetí. Také v Pardubicích si uvědomují, že nejdůležitější část sezony mají teprve před sebou. 'Play off nebude vůbec jednoduché. Musíme se připravit, chceme do něj vstoupit v co nejlepší formě. Potřebujeme ještě vyladit pár detailů, což se nám postupně daří,' hlásil zkušený útočník Hyka.
On i jeho spoluhráči pozici hlavního favorita velmi dobře znají. Loni v ní neobstáli, v semifinále nezvládli rozhodující sedmou bitvu s pozdějšími šampiony z Třince. Tentokrát mají vzhledem k postavení v tabulce jistotu, že na Spartu nebo Oceláře, dva největší vyzyvatele, případně narazí až ve finále.
Očekávání se po roce opět stupňují. Dědek od svého příchodu slova o titulu ještě mnohokrát zopakoval, ale velké přání se mu zatím nevyplnilo. Kromě bronzu z loňska se dočkal jen dvou čtvrtfinálových účastí, slavit nemohl ani na mezinárodní scéně. Na vánočním Spenglerově poháru byli Východočeši blízko, až ve finále podlehli domácímu Davosu.
