Stoleté loutky vyřezané podle návrhů slavného českého malíře Mikoláše Alše se vrací k životu. Loutkové divadlo, na které uplynula více než stoletá vrstva prachu, bylo nalezeno na půdě jednoho z pardubických domů a nyní je v péči Východočeského muzea. Restaurátoři se postupně pustili do opravy 49 loutek, kulisy a opony, které byly nalezeny v truhle, přičemž celé divadlo plánují zařadit do expozice hraček.
Příběh tohoto starého loutkového divadla začíná v rodině paní Evy Novákové, která jej objevila náhodou při rekonstrukci půdy svého domu. Dřevěná truhla, ve které byly loutky, kulisy a opony, pravděpodobně kdysi koupil dědeček majitelky domu. 'Prášilo se na to, špína do toho padala. Když jsme to tady vyklízeli, tak jsem říkala, co s tím, bylo mi to líto vyhodit,' popsala paní Nováková.
Unikátní loutkové divadlo, které pochází z roku 1912, bylo vyrobeno firmou Antonína Münzberga a každá z jeho loutek je originál vyřezaný ručně podle návrhů Mikoláše Alše. Restaurátorka Východočeského muzea Eva Salavcová popsala, jak každá loutka je svým způsobem jedinečná. 'Každá má trochu jiné tělo, i když jsou stejné. Každá je svým způsobem jedinečná,' uvedla.
Restaurátorský tým se nyní snaží oživit loutky, které byly po staletí opuštěné a postupně očišťuje každou z nich, doplňuje chybějící části a opravuje kostýmy. Podle ředitele Východočeského muzea Tomáše Libánka je mimořádné, že se zachovalo celé domácí divadlo. 'Divadla si ceníme právě pro množství, celistvost toho souboru, ale také pro některé výjimečné kousky,' uvedl.
Mezi nejzajímavější kousky patří například loutka draka nebo čerta, které jsou dílem Zdeňka Smolinského, renomovaného českého řezbáře. 'Ten čert je zrovna od Smolinského, což byl umělec, řezbář. Krásně se to promítá do té loutky, která má trochu jiný charakter než ty ostatní,' popisuje Daniela Klvaňová, kurátorka Východočeského muzea.
